Google+ Followers

května 13, 2013

psaní .

pokaždé, když si Tě nesu na poštu, tisknu Tě k hrudníku a schovávám před světem, zabraňuji dešti, aby Tě promočil, protože občas doufám, že jsi z cukru, mandlovýho . A pak Tě odevzdám cizím lidem a věřím jim, protože musím .
a to tajemství trvá . ACH.




2 komentáře:

Mám pihovatý ramena řekl(a)...

Dopisování má kouzlo.

jot řekl(a)...

já se bojím že jednou, až budu posílat ten nejdůležitější, se na mě vykašlou a nechaj si ho nebo spadne někam za popelnice.
tu známku chci.