Google+ Followers

května 27, 2013

rána - jako denní čas ?

hraje mi tu dokola tahle píseň, objevila jsem ji až včera, když jsem se probudila, slyšela déšť, vytáhla žaluzie a koukala skrz čirý sklo na protější špičku baráku, co je z cihel, překrývá ho bez, částečně, pod tou špičkou z cihel je malá terasa, kam chodívají lidé, ale jen, když neprší, pač jsou z cukru -ostrouhaní až na to bílý, co maj uvnitř - několik závažných procesů, hlavně , aby v nich nezůstalo nic ZDRAVÝHO. 
a pak, když jsem si tohle přehrála, jsem se usmála. FUCK . hned mě napadlo, že kdybych více kašlala, mohla bych jedno z těch srdcí třeba vykašlat nebo kdybych více běhala, mohlo by jedno prasknout a nedorůst, nebo více křičela a poslala ho tím do nebes nebo by jich mohla pár darovat . třeba do koláže, do obrazu, protože zašek má plíce, co ventilují, ale o srdci nemluvil nikdy . asi by ho rozstříhal .
je mi podivně vnitřně dobře, bude to tím počasím a hudbou, mlíkem a jogurtem s čokoládou  a    ...a  .
dnes si udělám culík hodně nahoru, kdyby se chtěli napojit, aby mohli a vemu bundu z blešáku, CO UŽ NIKDO NECHTĚL A JÁ PO NI TOUŽILA . a budu tiše, abych ty v sobě nerušila a oni se už konečně mohli dohodnout / na polárkovým dortu a mátovém teé /  , králičí nora nenalezena . neukazuješ .

2 komentáře:

Layla řekl(a)...

pod tou špičkou z cihel je malá terasa, kam chodívají lidé, ale jen, když neprší, pač jsou z cukru
krásný. hrozně krásně napsaný, a to pokaždý. ach.

tualkraplak řekl(a)...

děkuji, moc si toho vážím .