procházení .

dnes zvláštně unavená, toužící po vzduchu, který probere . celou procházku jsem prozívala, nepomohlo to, ale konečně jsem si odhalila vlasy ze zátylku, předklonila se a nechala si studený vzduch foukat na něj . je to jako pití ledové vody z lednice, chtění chladu ! je to kouzlo. bolely mne uši, trochu hlava, ale bez klobouku - volná, svobodná . jako sprcha . jako litry vody. jako kousání ledu. jako rozpřáhnutí rukou . jako svoboda .
na louce jsem potkala holku, zajímavej kabát, kozí nohy a nádherný dlouhý vlnitý zrzavý vlasy, částečně schované pod kapucou . šla buď s babičkou nebo mami, ale spíš bych řekla mami, ale stará - měla šílený modrý oči a já ji s radostí pozdravila . vypadala jako bláznivej optimista, kterej má rád podzim a všechno . měly pejska a ten měl taky divný oči . když jsem je potkala podruhé, ta mladá kouřila a mně to bylo tak sympatický . usmála se .
udělala jsem si čaj s pomerančem, hřebíčkem a medem .  ta vůně ve vás vyvolá Vánoce *
bílý papír je kouzlo .

Komentáře

Lucie píše…
Já dnes měla přesně opačné pocity. Promrzlá až na kost jsem toužila po teplu, které by mě celou prostoupilo a neopustilo. Obrázek s liškami je úchvatný a roztomilý. Moc se těším na sníh.
Anet píše…
Nemám ráda takovou tu vlezlou zimu, která se prodere i do nejmenších škvír oděvu. Zato mám na podzim ráda mlhy, a to, že se celkově příroda chystá na zimu. Je to cítit ve vzduchu.
Pomeranče a hřebíček mi též spolehlivě navodí vánoční náladu ;)

Oblíbené příspěvky